Ponechme městská sportoviště pod správou města

Řada uskupení maji sport jako jednu z priorit. O tom, že je sport a sportovní organizace ve městě třeba podporovat, na tom se jistě shodneme všichni. V pohledu na řešení se však názory různí. Nedomníváme se, že by to se sportem v Kutné Hoře bylo tak tristní, jak se prezentuje v jednom z předvolebních článků. V něm je nastíněna myšlenka organizace, která by měla spravovat sportoviště města.

Nejsme toho názoru, že by příspěvková organizace, případně s.r.o., byla plně všespasitelná. Pokud by se veškerá sportoviště dala do správy organizace mimo gesci městského úřadu, mohli bychom se v budoucnu divit, podobně jako tomu bylo v nedávné době například u Průvodcovské služby. Tedy, pokud by takováto organizace na konci roku přišla za městem s „nataženou rukou“, že je potřeba uhradit jakousi vzniklou ztrátu, nebo v opačném případě bude třeba utlumit její provoz a podobně.

Myslíme si také, že se o majetek nejlépe postará jeho svědomitý vlastník (kterým by vždy město mělo být), než aby tuto správu vlastník delegoval na někoho jiného. Tedy pokud bude vůle města pečovat aktivně o svá sportoviště, nevidím důvod vytvářet jakoukoliv další městskou společnost či organizaci. Je také otázkou, kolik by v takovém případě město ušetřilo, kolik by měla taková organizace zaměstnanců a tedy mzdových nákladů, v porovnání se stávajícím stavem, kdy je toto správa plně prováděna městem.

Další otázkou je, pokud by městská sportoviště spravovalo s.r.o., zda a jak by mohlo město kontrolovat rozpočet takovéto společnosti, zda by tento byl sestavován průhledně a položkově a jakým způsobem by byla taková instituce financována. Město, jako vlastník a správce sportovišť, má jasně stanovené vnitřní předpisy pro zadávání veřejných zakázek, měla by stejně přísné i zamýšlená organizace?

Komu se bude takováto organizace zodpovídat, případně kdo by schvaloval, bude-li někdo mít zájem využít sportoviště nad rámec běžného sportovního využití – bude to vlastník sportoviště, tedy rada města, nebo tato organizace? Některá sportoviště jsou vybudována či zrekonstruována z dotací, které mají jisté podmínky a udržitelnost vyvstávající například z bezúplatných převodů, což zapojení do takovéto servisní organizace brání.

Obtížně představitelné jsou i přesuny zaměstnanců tak, jak je ve zmiňovaném článku popisováno. Pokud přesuneme například z toho minima zaměstnanců zimního stadionu, jednoho, či oba dva, například na plovárnu, kdo bude na zimním stadionu připravovat letní sezónu, například položení a využití umělého povrchu, který tam je a využívá se právě v letní sezóně, či realizovat opravy po té zimní?

Není velký problém v tom, že některá sportoviště jsou detašovanými pracovišti místních základních škol. Školy tak získávají další prostory pro výuku tělesné výchovy. Naopak by jim mohlo přidělat starosti hledat za tyto prostory náhradu. Možným řešením by však mohla být užší spolupráce města a škol, pokud jde o správu a případnou vytíženost těchto objektů. Problematika naslouchání rady města sportovní komisi a komisím všeobecně je ve městě dlouhodobým problémem, ačkoliv změnu v komunikaci s nimi vždy slibuje každá radnice, žel výsledek těchto slibů se zatím výrazněji neprojevuje.

Na potřebě koncepčního rozvoje sportu a sportovišť se pak jednoznačně všichni shodneme. V souvislosti s aktuální ekonomickou situací města by bylo dobré, kdyby si v investicích do obnovy sportovišť, případně výstavby nových, radnice vytyčila jistý harmonogram a priority a netvořila tyto pouze z aktuálních dotačních titulů, jejichž následná realizace pak do budoucna dále zatíží městský rozpočet.